Close
Jižní Čechy jsou domovem mnoha historických mlýnů, které jsou svědky bohaté mlynářské tradice regionu. Pojďme se podívat na některé z nejzajímavějších.
Patří mezi nejstarší zachované vodní mlýny v České republice, s první písemnou zmínkou z roku 1352. Nachází se v obci Hoslovice, 17 km jihozápadně od Strakonic. Mlýn je národní kulturní památkou a součástí expozic muzea středního Pootaví ve Strakonicích. Areál tvoří původní mlýnice s obytnou částí, kolna, chlévy se stodolou a rybníček s vodním náhonem. Poslední majitelé, rod Harantů, zde udržovali tradiční venkovský způsob života až do 50. let 20. století.
Tento významný historický mlýn byl v roce 1323 odkázán špitálu s kostelem svatého Václava. Nacházel se před Svinenskou branou na rameni Malše. Později byl přeměněn na továrnu na kamnářskou čerň. Mlýn hrál důležitou roli v hospodářském životě města po několik staletí.
Nejstarší veřejná vodní elektrárna v Čechách se nachází v Písku na řece Otavě. Původně mlýn, byl přestavěn Františkem Křižíkem na elektrárnu, která od roku 1887 napájela první stálé veřejné osvětlení v českých zemích. Elektrárna je dodnes funkční. Nabízí prohlídky více než stoletých strojů v provozu a malé muzeum osvětlení. Tento unikátní objekt představuje významné spojení mlynářské tradice s průkopnickým využitím vodní energie pro výrobu elektřiny.
První zmínka o tomto mlýnu pochází z roku 1304. Nacházel se v ohybu cesty do Trhových Svinů. Kromě mletí sloužil také jirchářům a později v něm byla zřízena pletařská valcha. Mlýn byl významnou součástí průmyslového rozvoje Českých Budějovic.
Tento mlýn byl v provozu již ve 14. století na pravém břehu Vltavy v místech městské vodárny. V průběhu času se u něj vyvinuly další průmyslové provozy, včetně železného hamru (1513), stoupy (1537) a pily. Mlýn byl v majetku města od poloviny 16. století až do roku 1760.
Nachází se na Zlaté stoce pod hrází Opatovického rybníka u Třeboně. Má bohatou historii sahající až do 13. století. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1367. V 16. století patřil s 15-16 koly k největším mlýnům v Čechách. Prošel několika přestavbami, včetně barokní obnovy v roce 1727 opatem Prechtlem. Mlýn byl významnou součástí hospodářství třeboňského kláštera a později schwarzenberského panství.
Byla postavena mezi roky 1868-70 na soutoku Vydry a Křemelné. Dnes je významnou technickou památkou Šumavy. Původně sloužila ke zpracování dřeva, ale po požáru v roce 1912 byla přestavěna na vodní elektrárnu s Francisovou turbínou. Místo je spojeno s pobytem Bedřicha Smetany, který zde údajně našel inspiraci pro Vltavu. Dnes funguje jako elektrárna a muzeum.
Tento mlýn stál na rameni Malše za Koženým mlýnem. Před polovinou 16. století byl přeměněn na tavírnu stříbrné rudy. Po roce 1620 zanikl. Jeho existence a přeměna svědčí o proměnách hospodářství v Českých Budějovicích v průběhu staletí.
První zmínka o mlýně pochází z roku 1218 a od roku 1820 je ve vlastnictví rodu Souhradů. Navzdory zákazu mletí během komunistického režimu rodina udržovala mlýnské zařízení a využívala vodní sílu k pohonu pily a později malé vodní elektrárny. Tato adaptabilita umožnila zachování mlýna jako funkčního celku až do současnosti.
Tento menší mlýn se nacházel na levém břehu Malše. Později byl přejmenován podle přilehlého dvora na Červený. Byl součástí sítě mlýnů, které zajišťovaly zpracování obilí pro město a okolí.
Tento renesanční mlýn byl na konci 19. století přestavěn na městskou elektrárnu. V roce 1853 byl rekonstruován na systém o pěti složeních úspornější americké konstrukce. Představuje příklad adaptace mlýnů na nové technologie a potřeby měst v průběhu času.
Tento mlýn leží na toku řeky Vltavy s historií mletí prokazatelně sahající až do 15. století. V současnosti je zde rodinné muzeum, které založili manželé Koubkovi. Muzeum nabízí expozice o mlynářství, vynálezech a historii regionu.
Tento mlýn byl postaven krátce po založení města v roce 1265 na pravém břehu Vltavy. Spolu s Příkopním mlýnem (Zadním) byl původně v majetku rychtářské rodiny Klariců. V roce 1486 přešel do vlastnictví města. Později byl modernizován na válcový mlýn a udržel se v provozu do první poloviny 20. století.
Na přelomu 16. a 17. století vzniklo nebo bylo přestavěno na 20 mlýnů a pil u Českého Krumlova, které výrazně změnily „obilní politiku“ vrchnosti. Tyto pozdně renesanční stavby měly od tří do sedmi mlýnských kol a staly se dominantami v krajině. Mezi největší patřil mlýn „Olšina“ se sedmi koly a „Krumlovský“ mlýn u bývalého zámeckého rybníka se šesti koly. Další významné mlýny zahrnovaly mlýn u Horní Plané, „Matlův“ mlýn u Slubice, „Moučkův“ mlýn u Rájova, „Šemrlovský“ mlýn u Chvalšin a „Zikmundův“ mlýn pod Křemží. Tyto mlýny přetrvaly třicetiletou válku a celé 17. století, což svědčí o jejich důležitosti a kvalitě konstrukce
Ing. Zdeněk Souhrada
zdenek.souhrada@mlynsrlin.cz
Mlynář v Srlínském mlýně
