Close
Období mezi vynálezem zrnostěrek kolem roku 6000 př. n. l. a vznikem prvních vodních mlýnů na přelomu 2. a 1. století př. n. l. představuje zásadní etapu v historii lidské civilizace. Zrnostěrky a ruční mlýnky umožnily lidem efektivněji zpracovávat obilí, což vedlo k rozvoji zemědělství, vzniku prvních městských civilizací a postupnému pokroku směrem k mechanizaci práce. Tento článek mapuje klíčové milníky v dějinách mlynářství, od primitivních nástrojů až po vznik rotačních mlýnků, které připravily půdu pro technologický skok v podobě vodních mlýnů.
Zrnostěrky, jednoduché kamenné nástroje určené k drcení obilných zrn, se objevily již v neolitu, tedy kolem roku 6000 př. n. l., kdy lidé začali přecházet od lovu a sběru k zemědělství. Tyto nástroje byly tvořeny dvěma kameny – spodním pevným kamenem (tzv. podložní kámen) a horním menším kamenem (tzv. drtidlo), kterým se obilná zrna ručně drtila.
Používání zrnostěrek bylo fyzicky náročné a časově zdlouhavé, ale umožnilo lidem vyrábět mouku potřebnou k pečení chleba nebo přípravě kaší. Archeologické nálezy z oblasti Blízkého východu, například z Jericha nebo Çatalhöyüku, dokládají široké rozšíření těchto nástrojů ve starověkých zemědělských komunitách.
S postupem času byly zrnostěrky nahrazeny pokročilejšími ručními mlýnky, které využívaly rotační pohyb k efektivnějšímu mletí obilí. První rotační mlýnky se objevily kolem roku 2000 př. n. l. ve starověkém Egyptě a Mezopotámii, kde se staly nedílnou součástí každodenního života.
Rotační mlýnky měly podobu dvou kruhových kamenů – spodní kámen byl pevný a horní kámen se otáčel pomocí dřevěné páky nebo kliky. Tento mechanismus byl výrazně rychlejší a méně namáhavý než původní zrnostěrky, což vedlo ke zvýšení produktivity při výrobě mouky.
V Mezopotámii byly tyto mlýnky často používány v chrámech a palácích, kde sloužily k výrobě mouky pro obětiny bohům nebo k zásobování královských domácností.
Ve starověkém Egyptě hrálo mletí obilí klíčovou roli v zemědělské ekonomice říše Nilu. Egypťané používali jak zrnostěrky, tak rotační mlýnky k výrobě mouky pro pečení chleba – základní potraviny egyptské stravy.
Hieroglyfické záznamy a malby na stěnách hrobek ukazují ženy při práci s ručními mlýnky, což naznačuje, že mletí obilí bylo běžnou domácí činností prováděnou převážně ženami. Mouka vyrobená těmito primitivními metodami však často obsahovala drobné úlomky kamene z mlýnských zařízení, což vedlo k rychlému opotřebení zubů u egyptské populace.
Starověké civilizace na Blízkém východě a ve Středomoří neustále zdokonalovaly technologie mletí obilí. V Řecku se kolem roku 500 př. n. l. objevily první mechanické lisy poháněné lidskou nebo zvířecí silou, které byly předchůdci vodních mlýnů.
Řekové také začali experimentovat s konstrukcí větších rotačních mlýnků, které byly schopny zpracovat větší množství obilí najednou. Tyto inovace se postupně šířily do dalších částí Středomoří a připravily půdu pro vznik vodních mlýnů na přelomu 2. a 1. století př. n. l.
Zrnostěrka byla jednoduchý nástroj, který umožňoval lidem efektivněji zpracovávat obilniny než pouhým drcením kamenem o kámen. Spodní kámen měl mírně konkávní tvar, aby udržel drcená zrna na místě, zatímco horním kamenem se pohybovalo tam a zpět nebo kruhovými pohyby.
Tento princip byl základem všech pozdějších mlecích zařízení – od rotačních mlýnků až po vodní mlýny – a představoval první krok směrem k mechanizaci práce v zemědělství. Zrnostěrka nejen usnadnila výrobu mouky, ale také položila základy pro rozvoj prvních civilizací závislých na zemědělství jako hlavním zdroji obživy.
Na konci tohoto období byly ruční mlýnky a zrnostěrky široce rozšířeny po celém světě – od Blízkého východu přes Středomoří až po Indii a Čínu. Tyto nástroje umožnily lidem efektivněji využívat pěstované obilniny a podpořily růst prvních městských civilizací.
Technologický pokrok dosažený během tohoto období připravil půdu pro vznik vodních mlýnů na přelomu 2. a 1. století př. n. l., které znamenaly další významný krok směrem k mechanizaci práce a moderním technologiím mlynářství.
Ing. Zdeněk Souhrada
zdenek.souhrada@mlynsrlin.cz
Mlynář v Srlínském mlýně
