Close
Kniha Za osudy klapajících perliček mapuje osudy šestnácti starých mlýnů v malebné krajině jižních a středních Čech. Autorka Jaroslava Pixová v ní propojuje historická fakta se vzpomínkami pamětníků a oživuje tak technickou historii klapajících perliček i pohnuté lidské příběhy jejich majitelů. Ukázku z kapitoly věnované mlýnu v Srlíně přinášíme v následujícím úryvku.
Srlín je středně velká vesnice nedaleko Bernartic, jejíž historie sahá až do doby laténské. Název říčky Smutná připomíná pohanská pohřebiště, která se kdysi nacházela podél jejího toku. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1218 a mezi její majitele patřil i významný rod Švamberků. V 17. století zde svatoklimentští jezuité vybudovali nový mlýn, pivovar a věnovali se chovu pijavek. Po zrušení řádu panství zakoupil kníže Paar, který nechal přestavět panské sídlo. Dnes návštěvníky nejvíce upoutá rozlehlý, postupně chátrající areál bývalého panského dvora spolu s udržovaným vodním mlýnem.
Na konci obce, u břehů říčky Smutné, stojí malovaný mlýn, který působí jako vystřižený z pohádky. Jezuitská vrchnost jej nechala postavit na místě staršího mlýna. Dnes areál s malým rybníčkem doplňuje dřevěné mlýnské kolo. Mlynář zde v minulosti kromě mletí zajišťoval dohled nad panskými rybími sádkami a odváděl církvi povinné desátky. Historie mlýna je úzce spjata s mlynářskými rody a jejich následníky.
Objevování osudů těchto mlýnů připomíná pohled do starého hodinového stroje. Zvenčí nás okouzlí krásný ciferník, teprve příběhy lidí však odhalí složitá ozubená kola a rytmus životů, které je kdysi poháněly.
Ing. Zdeněk Souhrada
zdenek.souhrada@mlynsrlin.cz
Mlynář v Srlínském mlýně
