Historie

Kolektivizace zemědělství v zemích východního bloku po druhé světové válce dramaticky změnila tvář venkova a hluboce zasáhla do tradičních řemesel, včetně mlynářství. Tato reportáž srovnává dopady komunistických režimů na mlýny a mlynáře v Československu, Polsku, Maďarsku a dalších státech pod sovětským vlivem. Odhaluje podobnosti i rozdíly v přístupu jednotlivých zemí k tomuto odvětví a ukazuje, jak politická rozhodnutí ovlivnila nejen životy jednotlivců, ale i celou strukturu zemědělské výroby.

Kolektivizace zemědělství v Československu po roce 1948 dramaticky změnila tvář české krajiny a hluboce zasáhla do jejích ekosystémů. Tento proces, původně zamýšlený jako cesta k efektivnější zemědělské produkci, měl dalekosáhlé důsledky pro biodiverzitu, půdní erozi a celkový ráz venkova. Následující analýza se zaměřuje na dlouhodobé dopady združstevňování na českou krajinu, s důrazem na změny v zemědělství, mlynářství a celkovou transformaci venkovského prostoru.

Od znárodnění k restitucím.
Jihočeské mlýny prošly v průběhu 20. století dramatickými změnami, které odrážely politické a společenské proměny v zemi.